Říká se, že pokud jste unaveni Londýnem, jste unaveni životem. Já jsem na letošní dovolené v Londýně pobyla dva dny a pak se velice ráda přesunula na ostrov Wight, místo, kde naleznete božský klid a kus staré dobré Anglie. Pokud máte raději řev racků a poryvy větru než rušný život londýnských ulic, možná budete chtít číst dál.
Ostrov Wight? A to je jako kde?
Výhodou dovolené na tomto malebném ostrůvku je to, že většina světa tak nějak netuší, že existuje. Proto zde nepotkáte zástupy turistů z jiných zemí (neuslyšíte češtinu), ale povětšinou hlavně Angličany. Pro ty je Wight srdeční záležitost, jelikož byl i oblíbeným letoviskem královny Viktorie a prince Alberta.
Wight patří k hrabství Hampshire, od jehož pevniny se nachází nějakých šest kilometrů. Mluvíme tedy o samém jihu Anglie a zdejší klima tomu také odpovídá. Na druhou stranu tu nikdy nebudete padat vedrem na ústa, což je myslím docela fajn. Určitě se vyplatí přibalit pláštěnku, kvalitní turistickou obuv, ale také sluneční brýle. Nejlepší dobou pro návštěvu ostrova je srpen.
Jen tak nasát atmosféru
Na ostrov Wight se nejezdí za bujarou zábavou. Jezdí se tam odpočívat, vzdychat nad západy slunce a hlavně zažít tu nejbritštější Británii. Malá městečka a vesničky jsou plné dědů a babiček, kteří ještě pamatují Winstona Churchilla. Lidé (i mladí) jsou tu děsivě zdvořilí, nejčastější slova, která jsme v ulicích a hlavně autobusech slýchali, byla „thank you“ a „sorry“.
Zdejší se vám omluví i v případě, že jste to vy, kdo jim šlápne na nohu. Dobře, možná trochu přeháním, ale věřte, že zas tak daleko od pravdy nejsem. V restauracích a obchodech se ze strany personálu nesetkáte s nakvašenými obličeji, právě naopak. Stačí pár dní a budete mít chuť koupit si čajový servis a na vše přitakávat slovem „indeed“. Wight se vám svojí nekomplikovaností, klidnými dny a mořským vánkem zažere pod kůži.
Let’s explore!
Dobře, jestli si už teď začínáte říkat, že Wight by mohlo být místo pro vás, tady je pár tipů, kam zajít, co vidět nebo kde se najíst.
My jsme si za své domovské město vybrali Totland vzhledem k jeho dostupnosti z přístavu. Z anglického Southamptonu (město, odkud v roce 1912 vyplouval Titanic) jsme naskočili na trajekt směr East Cowes. Z East Cowes se hravě dostanete zeleným doubledeckerem do většího města Newport a z něj do zapadákova jménem Totland.
Výhodou Totlandu je, že je blizoučko u pobřeží a pěšky se odtud dají podnikat skvělé výlety třeba k místní přírodní atrakci s názvem The Needles nebo do kouzelné Freshwater Bay.
The Needles
Ať už se budete nacházet na jakémkoliv místě na ostrově, musíte navštívit The Needles v zátoce Alum Bay. Jedná se o přírodní úkaz – tři obrovské kamenné útvary vybíhající do moře, na jejichž konci najdete maják z roku 1859. Tato dominanta ostrova je cílem většiny turistů, vedou k ní rozmanité pobřežní cesty.
My jsme to vzali po bělostných útesech hezky pěšky a na zpáteční cestě skrze vřesoviště jsme se krmili divokými ostružinami a jablky, kterých jsou tam mraky. Půjdete-li po útesech, dejte pozor na králičí nory, do kterých vám nohy zajedou jako rakev do pece. Já jsem díky nim políbila místní zem.
Godshill
Jedna z nejmalebnějších vesniček na ostrově. Kromě útulňoučkých doškových chaloupek zde najdete řadu obchůdků, které mají za úkol pořádně provětrat turistovu peněženku. Krámek s domácí čokoládou, marmeládou nebo keramikou, najdete tu toho opravdu dost. V Godshillu si můžete prohlédnout Model Village, což je zmenšenina samotné vesnice. Jo, je to maličko kýč, ale ke zdejšímu místu to prostě patří. Nepřekvapilo by mě, kdybychom za každý druhým rohem potkali Willyho Wonku.
Monkey Haven
Atrakce pro celou rodinu. Monkey Haven v městě Newport slouží jako útulek pro týraná zvířata, především opice, surikaty a ptactvo. Najdete zde ale i plazy. Nemusí vám být sedm, abyste si toto místo zamilovali. Opičáci na sebe strhnou veškerou vaši pozornost. Každou chvíli zde dochází k bitkám, projevům lásky, ale i poťouchlým hrám. Veřejná krmení jsou velkou zábavou. Nikdy by mě nenapadlo, jak taková opice může zbožňovat vejce.
Osborne House
Jestli jsem něco prokaučovala, byla to návštěva Osborne House v East Cowes. Nám už nezbyl čas, ale vy byste tohle místo minout neměli. Jedná se o výletní sídlo královny Viktorie a prince Alberta postavené v letech 1845–1851. Veřejnosti je přístupné po většinu roku. Italská renesance se tu mísí s orientálními prvky Indie a každému, kdo ho navštíví, vyrazí svou okázalostí dech.
Whitefield Bed & Breakfast
Zůstanete-li v Totlandu, sežeňte si ubytování ve Whitefieldu. Ručím vám svým životem za to, že příjemnější ubytování nenajdete. Nádherná, nově rekonstruovaná vila ve viktoriánském stylu patří starší manželské dvojici Lacy a Butchovi, kteří vám zajistí neuvěřitelný servis a vytvoří domácí atmosféru.
Úžasné čisté pokoje (v celém domě jen dva), každý den čerstvé ovoce, sušenky, mléko a filtrovaná voda přímo na pokoj. A zlatý hřeb všeho – Butchovy snídaně. Bývalý kuchař a vtipálek servíruje to nejlepší z ostrovní kuchyně. Když se nasnídáte v osm ráno, do čtyř odpoledne nebudete potřebovat nic jíst. Čtyři noci se snídaní nás přišly na 360 liber.
Waterfront restaurant
Po celém ostrově najdete řadu zajímavých restaurací, které využívají především seafood produkci. My jsme si zamilovali Waterfront v Totlandu, kterou najdete na pláži. Je z ní krásný výhled na moře, ceny ustojíte a jídlo je vynikající! Já jsem si dala risotto z mořských plodů a manžel jehněčí. Oba jsme si pochvalovali. Rozhodně si ale před její návštěvou sjednejte rezervaci, tady se totiž dveře netrhnou! Jinak je po celém ostrově nespočet fast foodů, které nabízejí fish and chips. Umějí je tu dokonale a porce jsou obří.
I když jsme Wight navštívili jen na chviličku, budeme na něj dlouho vzpomínat. Je to zkrátka srdcovka. Samotní The Beatles o ostrově zpívají v písni When I’m Sixty Four. Paul McCartney v ní básní o tom, jak si na stará kolena pronajme domek na ostrově Wight. Vidíte? Měla jsem pravdu, tenhle ostrov není pro mladý.
