„Gin? Jó, to znám, to je ta flaška v supermarketu se žlutou etiketou. Ta jak se kolem ní válí toniky.“ Možná takto by vám většina lidí před několika lety odpověděla na kontrolní otázku. A možná byste se nedozvěděli ani to a namísto toho si vyslechli popis Aladinova modrého parťáka z kouzelné lampy. „Časy se ale mění a my s nimi,“ řekl kdysi Cicero (říkal Google). A i Češi začínají vnímat gin jako nedílnou součást nabídky barů a hospod.
Důkazem toho je i analýza společností IWSR a Drinks International, která říká, že spotřeba ginu v České republice meziročně roste o desítky procent. Není tedy divu, že se letošní GinFest mohl pochlubit hojnou účastí. Za organizací stojí tým, který vydává odborný časopis pro barmany a další gastroprofesionály, Barlife. Jako místo činu si zvolil alternativní prostor DUP36 na pražské Národní třídě.
Na tuto oslavu ginu byli zváni všichni, a tak jste na jednom místě mohli potkat experty a koktejlové mágy na straně jedné, a na té druhé jsme stáli my, kteří jsme se přišli dovzdělat a poznat nové chutě. A že jich bylo. Akce se zúčastnilo celkem třináct vystavovatelů se 40 různými značkami ginu, takže rozhodně měli co ukázat. Bohužel běžní pijani, ke kterým se hrdě hlásím, nemohli z důvodu omezených lidských možností vyzkoušet všechny vzorky.
A pokud už by se nějaký takový ginový milovník našel, na suchu by nezůstal. Organizátoři si totiž připravili jednu eňo ňuno specialistku. Za pár korun jste si mohli vymyslet a udělat svůj vlastní gin! Jeden jsem si samozřejmě musel odnést domů a všem se můžu chlubit, jaký ve mně dřímá master blender. Nejenže každý z vystavovatelů nabízel několik svých ginů, degustaci si návštěvníci užili i během odborných seminářů. A právě v nich vidím největší přidanou hodnotu podobných akcí.
Chytří a chytřejší
Už samotné debužírování si na gastronomické akci zaručuje její kladné hodnocení. Nicméně vždy je velmi přínosné se o tématu dozvědět více. A tak navštívíte-li podobný festival, kde pouze chodíte od stánku ke stánku, určitě vyzkoušíte mnoho zajímavých vzorků. Avšak chcete-li získat nějaké informace od vystavovatele, musíte počítat s naštvanými lidmi stojícími ve frontě za vámi. A tak jsem rád, že organizátoři mysleli na ty „hladové po informacích“ a připravili několik seminářů. Ty sice vedli experti na slovo vzatí, avšak obsahově byl určen, stejně jako celá akce, široké veřejnosti.
Jako první se slova ujal Martin Žufánek, majitel stejnojmenného rodinného lihovaru, který rovněž na GinFestu vystavoval a po jehož lahvích se jen zaprášilo (možná se ani zaprášit nestihlo). Účastníky seznámil s tím, co dělá gin ginem a došlo i na zajímavosti, například jaké složky jsou zakázány v Japonsku? To, že udělat gin je tak trochu alchymie, poté ukázala Kateřina Kluchová, členka prestižního The Gin Guild. Gin totiž neznamená, že do báze „prsknu“ jalovec, pár kopřiv a mám hotovo. Bylinky musím pečlivě vybírat. Lze se tak setkat i s giny na jablečné či vinné bázi.
A protože k sobě gin a tonik patří jako Bob a Bobek, nemohla chybět ani přednáška na toto téma. Tu si připravil Jakub Vinš z pražského Bugsy‘s baru. Jste-li milovníky této kombinace, pak jste o hodně přišli, neboť účastníci tohoto semináře už vědí, jak ji posunout ještě o level výše. Poslední seminář určený všem účastníkům GinFestu vedl další z předních českých barmanů, Tomáš Kučera, který také působí jako lektor Barlife Akademie. Ten zabrouzdal do dějin.
A kromě seznámení se s historií ginu všem přítomným došlo, proč holandští, ginem ožralí vojáci podávali neskutečné šermířské výkony i s useknutou rukou.
Obsah seminářů mě opravdu bavil a jako laikovi také přišel velmi zajímavý. A možná byly zajímavé až moc. GinFest tu trošku zaplatil za (možná neočekávaný) úspěch. Prostor, ve kterém se přednášky konaly, totiž praskal ve švech. Ti, kteří přišli několik chvil před začátkem, sice řečníka slyšeli, avšak z davu nebyl vidět ani on (v jednom případě ona), ani promítaná prezentace.
Vhodně zvolené prostory
Asi málokdo z nás miluje akce, kde se musí prodírat davem a stát půlhodinové fronty. Na druhou stranu zvláštní atmosféra nastává na festivalech, kde není ani noha a u stánku obsluhuje znuděný chlápek s pěti vyluštěnými křížovkami. Musím říct, že vybrané prostory přesně odpovídaly počtu účastníků. A i když jsem trošku frflal nad davem lidí u seminářů, celkově musím říct, že jsem se v DUPu cítil velmi dobře. Prostředí industriální knihovny působí kupodivu svěže a i přesto, že účastníků dorazilo opravdu hodně, měli jste dostatečný osobní prostor a v případě únavy jste si poměrně snadno našli místo k sezení. I u vystavovatelů se netvořily žádné dlouhé fronty, ačkoliv měli stále plno. A tak jste si byli jisti, že i když náhodou zvolíte nějakou břečku (což beru jako nepravděpodobné), stále máte jistotu, že neohrnujete nos (nebo spíš jazyk) sami.
Chutnalo, přijdu příště
A jaký gin mi přišel nejlepší? No samozřejmě ten můj. Ale teď vážně. Bohužel jsem nestihl obejít všechny vystavovatele, proto říci o některém drinku, že on se stal tím vyvoleným, by nebylo příliš košer. Nicméně bych určitě vypíchnul zajímavou chuť ginu Chase na jablečné bázi z ochutnávky během přednášky Kateřiny Kluchové. Dále pak rozhodně stál za vyzkoušení Bugsy‘s gin, který pro tento pražský bar vytvořil Martin Žufánek.
Co závěrem dodat? Procentní hodnocení ode mě nečekejte, ačkoliv jsem na Facebooku bouchnul pět hvězdiček. Největším úspěchem nejen barmanů, ale každého hostinského totiž je, když se mu zákazníci rádi vracejí. A proto doufám, že tentokrát si nebudeme muset počkat na další ročník dva roky, protože já přijdu!
