25 hudebních alb, na která nedáme dopustit

Že Sia je génius hudby, nejspíše není potřeba nikomu říkat, avšak 1000 Forms of Fear je i na ni vskutku výjimečným počinem. Navýsost osobní a ač plné bolesti, zároveň se jasně vyznačující pevným odhodláním překonat všechny strasti a nepodlehnout utrpení. Říká se, že skutečné umění nutí člověka něco cítit – Siin hlas city přímo přetéká, právě tak jako jimi bude přetékat každý, kdo si 1000 Forms of Fear poslechne.

Má láska ke zpěvačkám s vyloženě osobitým hlasem pokračuje i u Lany a jejího melodramatického snového popu. Kdosi kdysi pravil, že Stanley Kubrick by Lanin styl miloval, a podle mého názoru se nepletl. Její hudba v sobě vždy měla cosi noirového, a právě v Ultraviolence je tato podivně náměsíčná, mimozemská atmosféra cítit nejvíce.

Endgame je o konci světa. Ne o tom prudkém a výbušném, jaké známe z filmů a knih, ale o tom pomalém a dost možná nevratném, jaký právě prožíváme ve skutečném životě.

Zajímá se o hurikány i sebevraždy homosexuálních dětí, jejichž rodiče nejsou schopni přijmout jejich nově nalezenou identitu, ropnými skvrnami i globálním oteplováním.

Ačkoliv jeho témata jsou z podstaty temná, Endgame neztrácí naději a nepropadá levné fatalistické poraženeckosti a sebeobviňování.

Namísto toho přiznává, jak hluboce lidstvo chybovalo, zároveň se ale ptá, zda svět, k němuž nás postupná změna dovede, ať chceme nebo ne, pro nás nakonec nebude lepším místem.

Éterické, majestátní a kulervoucí. Druhé album britské kapely je až ostudně návykové. Hity jako Spectrum nebo No Light, No Light se snad nikdy neoposlouchají. Florence Welch je se svým stylem i hlasem jednou z nejvýraznějších osobností alternativnější části popové scény.

Numetalová kapela loni vyběhla s novým albem, skvělými klipy a udělali fanouškům velkou radost. Výborný doprovod k práci i běhání.

Srdcovka srdcovek. Aneta Langerová hudebně vyrostla do krásy. Album Na Radosti je plné něhy a naděje. Chytlavé písničky se příjemně poslouchají na cestách i u krbu.

Svým pátým studiovým albem si trojice Skotů otevřela vrátka do srdcí hudebních kritiků i fanoušků z celého světa. Není divu. Skvělé kytarové linky, zapamatovatelné refrény, citlivé texty zpívané charismatickým zpěvákem a trocha té skotské revoluce je recept na to, jak se stát jednou z nejlepších rockových kapel současnosti.

Rebel Nikki Sixx z Mötley Crüe na tomto albu dokazuje, že vystřízlivěl a dívá se na život z úplně jiné stránky. Jedná se o soundtrack ke stejnojmenné knize, která zachycuje svět jeho očima. A není to lehké čtení ani poslech. Tyhle rockové songy se vás budou držet ještě dlouho.

Po vystřídání několika zpěvaček jsou dnes finští Nightwish možná už trochu k smíchu, ale nelze jim ubrat hudební genialitu. V roce 2002 byli zjevením a znamenali revoluci pro ženské zpěvačky v metalových kapelách. Dodnes z jejich starých alb příjemně finsky mrazí.

Venus Doom je jediné album v diskografii těchto finských smutných romantiků, kde se ke slovu dostaly opravdové metalové linky. Ville Valo tu svým hlubokým hlasem zpívá o devíti kruzích pekla, chladnokrevné lásce, mrtvých milencích, osvobozující smrti a všech těch věcech, co vás dostanou do příjemně pochmurné podzimní nálady. Škoda, že další alba už taková nejsou.

Při práci na své první sólovce Chris trochu pozapomněl na své grungeové kořeny a stvořil neuvěřitelně jemné a citlivé album plné skvělých aranží, melodií a silných textů. Euphoria Morning je zapomenutý skvost, který dokazuje, jak moc výjimečný umělec Chris Cornell byl.

Všude samej Nevrmájnd – pro samotného Cobaina přeprodukované album, které nakonec nesnášel. Při tvoření In Utero měl konečně prostředky i větší tvůrčí svobodu. Takže třetí a poslední album Nirvany je zřejmě nejblíž tomu, co chtěl Kurt Cobain opravdu vytvořit. A je to fakt dobrý.

Po dlouhá léta unikaly Bad Omens pozornosti metalcorové scény, dokud nevydali v roce 2016 své první album, čímž strhli lavinu sledovanosti a vystřelili mezi světově známé kapely. Jejich hudba je právě tím chybějícím článkem metalcorové scény, na kterou všichni čekali, aniž by o tom věděli. Tvrdé riffy, chytlavá melodie, chórový zpěv a velmi sympatický growl se vám zaryje do hluboko do povědomí a nepustí.

Portugalští Moonspell vždy vynikali svým jedinečným zvukem, který v sobě mísí prvky gothic, death a doom metalu. V roce 2008 vydali album Night Eternal, ve kterém brilantně vybalancovali surový vokál a melodické riffy s gothickou atmosférou.

V black metalu se jen stěží najde kapela, která by natolik vynikala ve svém žánru a zároveň ho zcela obsáhla. Rotting Christ se proslavili songem Χ Ξ Σ, který vypráví část knihy Zjevení. S albem Rituals rozšířili záběr legend podsvětí a temnoty na celou planetu a přináší tak zvěsti z Francie, Indie i tajemství Starého Zákona.

Na české hudební scéně se pohybují už dlouho a každým rokem se stávají oblíbenější. SSoGE je unikátním prolnutím českého folklóru a doom metalu. Album Návaz vzniklo ve spolupráci s moravským písničkářem Tomášem Kočkem a je plné slovanských mýtů a folkových melodií, které prolíná ženský melodický hlas s temným mužským growlem.

V poslední době je sice trochu přeelektroswingováno – tenhle žánr hrají v leckterém baru a kavárně – ale hudba je to dynamická a stále baví. Za typického zástupce je považován Parov Stelar, který i pravidelně hostuje v České republice. Osobně ale dávám přednost francouzským Caravan Palace, jejichž hudba je neméně kvalitní. Ze tří studiových alb pak doporučím to druhé, Panic, které je dynamické a obsahuje samé pecky.

U této americké kapely hrající irish punk je opravdu těžké vybrat, které album je to nejlepší. Na všech mám nějakou oblíbenou písničku, nakonec jsem ale zvolila jejich debutovou desku Swagger, protože díky Black Friday Rule jsem se do nich zamilovala. A pokud jsou vám irské písně plné poťouchlostí a alkoholu také blízké, zamilujete si je i vy. Třeba taková Float, která je sice ze čtvrtého alba, zato opravdu poetická: Drank away the rest of the day / Wonder what my liver would say / Drink… That’s all you can…

Velká Británie dala vzniknout mnoha skvělým kapelám a indie rockoví Alt-J patří mezi jednu z nich. Jejich debutové album An Awesome Wave bylo stanicí BBC Radio 6 Music vyhlášeno albem roku 2012. Texty písní na tomto albu jsou ve většině případů osobní zpovědí členů kapely, melodie jsou však pohodové a příjemné na poslech.

Já vím, Systémy jsou už děsně starý a od roku 2005 nic nevydali. Ale když oni jsou pořád super. Metalová klasika, kterou nikdy nepohrdnete a která rozhodně nepatří do starého železa. Přestože fanoušky je za nejlepší považována třetí deska Steal This Album! a následující Mezmerize posbíralo více cen, bylo i Toxicity hodně úspěšné – obsadilo první příčku v Americe, třináctou v Británii a získalo čtyři platinové desky. A nezapomínala bych ani na Serjův sólový projekt, jeho album Elect the Dead stojí také za to.

Tenhle Nor je docela činorodý na poli metalových předělávek a od roku 2014 solí jedno album za druhým. Jelikož jsou ale jen v elektronické podobě, jde to celkem snadno. Leo již předělal spoustu písní a musím říci, že Shakira už dlouho nezněla tak dobře. Předělávce se nevyhnuli ani Michael Jackson, Adele, Lady Gaga, Katy Perry nebo hit letošního léta – Despacito.

Italská partička Rhapsody of Fire kombinuje power metal s vážnou hudbou a nabízí milovníkům fantasy vše, po čem jejich srdíčko touží – draky, trpaslíky, démony, bitvy, magii. Prvních devět alb skupiny navíc vyprávělo jeden velkolepý příběh rozdělený do dvou ság – Emerald Sword Saga a The Dark Secret Saga. Celé putování začalo v roce 1997 albem Land of Immortals a skončilo v roce 2011 deskou From Chaos to Eternity. Jako zástupce jsem vybral třetí studiovku Dawn of Victory, na které bych vyzdvihl především stejnojmennou píseň Dawn of Victory, dále pak Village of Dwarves, Holy Thunderforce a The Last Winged Unicorn.

Opět konceptuální počin, tentokrát od americké skupiny Kamelot (neplést si prosím s brněnskou kapelou kolem Romana Horského). Kamelot na dvou albech vypráví příběh mladého alchymisty Ariela, který vychází z Goethova Fausta. Obě tyto desky mě zaujaly nejenom chytlavou melodií, ale také propracovanými texty, které jako střípky skládají celou tragickou pouť, již si pro Ariela připravil Mephisto. První album rovněž dalo název nizozemské skupině Epica. Ostatně klávesista skupiny Kamelot si jako životní partnerku vybral právě zpěvačku Epicy Simone Simons.

Pokud se chcete naučit nějaké zajímavosti z historie za 45 minut, tak se buď můžete pekelně soustředit během školní hodiny dějepisu, nebo si pustit některé z alb švédských vojáků Sabaton.

Nejčastěji vycházejí jejich texty z událostí druhé světové války, avšak příjemnou změnou byly i skoky do jiných historických epoch, například do třicetileté války.

Jako symbol jejich tvorby jsem vybral album Heroes, které vypráví více či méně známé příběhy hrdinů z druhé světové války.

Nás může potěšit, že své místo si na soupisce vybojoval i jediný československý polní maršál ve službách RAF, Karel Janoušek.

Finská banda Korpiklaani umí rozpohybovat nejednoho připitého metloše a i já jsem několikrát jejich skočným melodiím podlehl. K jejich koncertním vystoupením mívám často jisté výtky, protože bych rád slyšel více písní z jejich třetího a čtvrtého alba (celkem už mají za sebou deset studiovek). Jak Tales Along This Road, tak Tervaskanto mají dle mého názoru z celé jejich tvorby největší energii a jejich následovníci je už v mnohém kopírují.

❖ Na článku spolupracovali: Martin Duřt (Sia, Lana Del Rey, Rise Against), Lucie Martincová (Florence and the Machine, Korn, Aneta Langerová), Šárka Urešová (Biffy Clyro, Sixx:A.M., Nightwish, HIM, Chris Cornell, Nirvana), Jan Henek (Bad Omens, Moonspell, Rotting Christ, Silent Stream of Godless Elegy), Soňa Hanušová (Caravan Palace, Flogging Molly, alt-J, System of a Down, Leo Moracchioli) a Martin Roháček (Rhapsody of Fire, Kamelot, Sabaton, Korpiklaani).