Divadlo LETÍ ve VILE Štvanici uvedlo svou novou inscenaci Čaj a apokalypsa. Hra Caryl Churchillové se české premiéry dočkala přesně dva roky poté, co byla ve světové premiéře uvedena v britském Royal Court Theatre. Rolí se zhostily Eva Holubová, Eva Salzmannová, Zoja Oubramová a Zuzana Kronerová.

Caryl Churchillová je výraznou britskou dramatičkou, jejíž hry se vyznačují společensky angažovanými tématy a experimentováním s divadelní formou. Diváci, kteří měli možnost se s její tvorbou setkat například na jevišti Národního divadla (Láska a informace v režii Petry Tejnorové), Švandova divadla (Je to tu, režie Viktorie Čermáková) či v A studiu Rubín (Dost opilý na to říct miluji tě, režie Jiří Pokorný), vědí, že Churchillová nabízí spíše obrazy a téma jako takové než příběh a lineární děj. Ne jinak je tomu i u nejnovější adaptace její hry Escaped Alone, již Divadlo LETÍ uvedlo pod názvem Čaj a apokalypsa.

Tři přítelkyně se schází v rozkvetlé zahradě na odpolední čajový dýchánek. Barevná záplava květů obklopuje jejich křesla umístěná na velkém leknínovém listu a částečně přechází i na ženy samotné v podobě jejich pestrobarevných šatů. Čajník se na povel z ničeho nic zhmotní a do ticha a klidu zní klasická hudba, kterou má na svědomí pianista. Idylu slunečného odpoledne narušuje paní Jarretová (Zuzana Kronerová) v šedých šatech s mývaly. Výrazné brýle a tmavé rozpuštěné vlasy ji odlišuji od upravených dam. Sezením na zahradní židli vypadá i o dost menší a je na první pohled jasné, že je zde jakýmsi vetřelcem. Působí jako „špionská“ sousedka, která nemá na práci nic lepšího, než sledovat, kde se co šustne.

Tento dojem dotvoří dokonalá grimasa Zuzany Kronerové, když vyplyne, že Vi zabila svého manžela a šest let byla ve vězení. Místo šoku a znechucení paní Jarretové zazáří oči a nakloní se o něco více dopředu, aby jí neunikl jediný detail z tohoto sólokapra. Vi však není jediná, kdo má „kostlivce ve skříni“. Lena trpí úzkostnými stavy a jen vstát z postele ji stojí velké úsilí. A Sally má fóbii z koček. Je otázka, zda by k odkrytí vlastních ran a vzájemnému hašteření tří přítelkyň došlo i bez přispění paní Jarretové. Jelikož je to však právě ona, kdo nám zprostředkovává apokalyptické vize, působí jako rozvratný živel a vyznění její postavy je velmi negativní.

Kontrast daný rozkvetlou zahradou a vymírajícími lidmi diváka nutí přemýšlet, zda je zahrada jakousi oázou, útočištěm před vnějšími hrůzami. Napovídá tomu i motiv tří opic, který herečky předvádějí ve chvílích apokalyptického monologu Zuzany Kronerové. S její postavou, jež pronikla mezi kvetoucí stěny, dosud nenarušený idylický obraz dostává povážlivé trhliny. Realitu již nelze nadále ignorovat, zvláště, když se hrůzy neustále stupňují. Chvílemi možná až příliš a dostávají naprosto neuvěřitelný ráz.

Fakt, že dějově nemá hra co nabídnout, je dostatečně kompenzován nejen scénografií, ale i hereckým koncertem všech čtyř hereček. I když se místy může zdát, že všechnu pozornost na sebe strhává Eva Holubová, není tomu tak. I Eva Salzmannová a Zoja Oubramová mají dostatek prostoru, který náležitě využijí. Hlavně díky nim má představení šanci zaujmout i diváka, který je vůči takto pojatým hrám skeptický.

Během představení nelze nevzpomenout na Trnkovu Zahradu, jež také byla magickým místem, kde bylo možné hodit každodennost za hlavu. I ten zlomyslný kocour se nakonec, k pramalé radosti Sally, objevil.

 

Divadlo: Čaj a apokalypsa

Režie: Martina Schlegelová
Překlad: Jakub Škorpil
Dramaturgie: David Košťák
Výprava: Pavla Kamanová
Animace: Mikuláš Suchý
Sound design: Vojtěch Zavadil
Hrají: Eva Holubová, Eva Salzmannová, Zuzana Kronerová, Zoja Oubramová
www.divadlo-leti.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
9
Zpracování
8
Výprava
10
Herecké výkony
10
Soňa Hanušová
„Je více filosofie v láhvi než ve všech knihách.“ Louis Pasteur