Adrian Mole se narodil v roce 1967. Svět se o něm však dozvěděl až v roce 1982, kdy byl uveřejněn první z jeho deníků. Jeho strastiplné dospívání oslovilo mnoho čtenářů díky Adrianově bezelstnosti a suchému britskému humoru, který do vyprávění dokázala vnést autorka Adrianových deníků, Sue Townsendová. První deník byl dokonce natolik úspěšný, že vzniklo několik dalších pokračování, dohromady série osmi knih. A nyní Adriana můžeme potkat opět, tentokrát nikoli na stránkách knihy, ale na jevišti Divadla v Dlouhé.

Začíná rok 1981! Adrianovi je téměř 14 let a kalhoty do zvonu, které nosí jeho otec, jsou již příšerně nemoderní. Kolem matky se podezřele motá soused pan Lucas, brzy známý jako had Lucas. Adrian si toho zpočátku nevšímá.

Má vlastních starostí dost. Dospívání a beďary zaměstnávají veškerou jeho pozornost…

V režii Miroslava Hanuše vznikla v Divadle v Dlouhé hudební retro (osmdesátková) inscenace, v níž není o humor a neonové barvy nouze. Nejprve je ale třeba se věnovat právě písním.
Ačkoli pro původní hru byla zkomponována i hudba, Miroslav Hanuš šikovně přetextoval známé hity, například Balroom Blitz od Sweet, jež tvoří úvodní i ústřední píseň inscenace, Words od Bee Gees, Romeo od Donny Summer či Without You od Badfinger (i když možná budete znát spíš verzi od Mariah Carey).

Nová slova písní dobře zapadají do kontextu inscenace a přitom doladí atmosféru sedmdesátých a počínajících osmdesátých let. Hudební talent většiny herců v inscenaci, z nichž každý hraje alespoň na jeden nástroj, dovolil, aby písničky hrála živá kapela a byly zpívány samotnými protagonisty, kterých se texty týkaly.
Výjimku tvořila jen písnička Starý dobrý dědci (Dixie Toot od Ronnie Wood), kterou místo Jiřího Wohanky v roli Berta Baxtera zazpíval Pavel Lipták, jeden ze tří hudebníků, který hereckou kapelu doplňoval.

Scéně Nikoly Tempíra dominovalo pódium pro hudebníky, při písních hýřící barevnými světly. Na plátno po levé straně byly promítány diapozitivy s dobovými fotografiemi související s tématem, o němž se zpívalo.
Tak například u již zmíněných Starých dobrých dědků diváci sledovali fotky jazzových hudebníků, kteří svá nejlepší léta měli již zdánlivě za sebou. Kostýmy Hany Fischerové zůstaly věrné módě osmdesátých let a přenesly nás zpět do dob, kdy se nosily neonové barvy, elastické trikoty, vypasované kalhoty a košile s křiklavými vzory.

Příběh Adrianova dospívání se odehrával v přední části jeviště. Láska k Pandoře, přátelství s punkáčem Nigelem a odloudění maminky hadem Lucasem vypráví Martin Matejka, představitel Adriana, bezelstným a tak trochu odevzdaně trpitelským tónem, jaký si představujeme při četbě knih.
Adrian totiž přece dospívá a ostatní ho obtěžují takovými malichernostmi, jako je ztráta otcovy práce vedoucí k nezaplaceným účtům za elektriku a telefon. I ostatním hercům jejich role dobře padnou, ať už se jedná o matku (Eva Hacurová), Pandoru (Marie Poulová), Nigela (dokonale mutující Čeněk Koliáš) či hada Lucase (Jan Meduna).

Jedinou postavou, které jsem nepřišla na chuť, je Adrianova babička. Jelikož je Adrianovo vyprávění epizodní, často se mění téma. Babička po každé scéně přichází na jeviště a ptá se, zda si někdo dá čaj. Vytváří tak jakousi tečku, předěl mezi jednotlivými kapitolami a scénami. Jenže jelikož takto přijde hodněkrát, brzy se omrzí.
Jaroslava Pokorná v roli distingované britské dámy je věrohodná do chvíle, kdy má rázně převzít chod domácnosti za nepřítomnosti matky, případně rozhodnout o budoucím osudu Betra Baxtera. Bohužel její hlas postrádal úsečnost a hřmotnost, jímž oplývá například hlas Evy Salzmannové. Pak by proměna z křehké stařenky v ženu, jíž se v žádném případě neodporuje, byla perfektní.

Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾ v Divadle v Dlouhé je výtečnou zábavou povinnou pro všechny, kdo Adriana v mládí četli. A pro ty, kteří se s ním nikdy nesetkali, bude představení skvělým seznámením s tímto puberťákem, jehož problém s akné překoná svou důležitostí i hladomor v Africe. A úvodní píseň Hormony si budete broukat ještě hodně dlouho.

 

Divadlo: Tajný deník Adriana Molea ve věku 13 a ¾

Úprava a režie: Miroslav Hanuš
Texty písní: Miroslav Hanuš
Scéna: Nikola Tempír
Kostýmy: Hana Fischerová
Hudební aranžmá a nastudování: Milan Potoček
Pohybová spolupráce: Jana Hanušová
Dramaturgie: Karola Štěpánová
Sound design: Michal Jiráň
Fotomontáže: Filip Wiesner
Foto diapozitivů: Jaromír Čejka
Autor fotografií: Martin Špelda
Hrají: Martin Matejka, Pavel Tesař, Jaroslava Pokorná, Marie Turková, Eva Hacurová, Jiří Wohanka, Jan Meduna, Marie Poulová, Čeněk Koliáš, Milan Potoček, Pavel Lipták, Tomáš Makovský
www.divadlovdlouhe.cz

 

PŘEHLED RECENZE
Režie/Dramaturgie
8
Zpracování
9
Herecké výkony
9
Výprava
10
Soňa Hanušová
„Je více filosofie v láhvi než ve všech knihách.“ Louis Pasteur