Film Labyrint: Vražedná léčba. Lůza za hradbami

Vyprahlou stepí, možná spíše polopouští, se prohání jen spousta prachu a chuchvalce vegetace. Když tu najednou ticho prořízne zvuk motoru a na scénu vletí pořádně omlácené terénní auto, nejlépe v nějaké monster truck modifikaci. Žene si to na plný plyn pustinou se „správňákem“ za volantem. Jedním z mála, kdo přežil apokalypsu, navíc s pistolí, která hravě uspěje i proti pěkné řádce špatných hochů se samopaly v pancéřovaných oblecích.

Tak schválně, kolikrát už jsme tuhle (nebo hodně podobnou) scénu ve filmu viděli? Stokrát? Nebo vícekrát? Těžko říct, podle čeho režiséři usuzují, že pokud Zemi postihne nějaká katastrofa, která z větší části povrchu udělá neobyvatelnou pustinu, přežijí to terénní auta. Navíc s nimi budou všichni jezdit vyšší rychlostí než při rychlostních zkouškách na Dakaru. Vítejte ve světě akčních sci-fi.

Příběh vražedného viru vrcholí

Na motivy knižní série Labyrint (The Maze Runner) od Jamese Dashnera natočil Wes Ball filmovou trilogii, na které spolupracoval se scénáristou T. S. Nowlinem. Ten pro film upravil také knihu Vražedná léčba, jež celou ságu uzavírá. Zemi sužuje epidemie smrtelného viru pojmenovaného Erupce. Ten způsobí, že nakažení lidé postupně zešílí, mění se v násilná monstra a vypadají jako ukradení z béčkových filmů o zombies. Přeživší část lidstva ovládá tajemný Zlosyn, který se snaží ukrýt za hradbami posledního zbylého města.

Ukáže se ale, že část lidí je proti nákaze imunní. Nikdo neví proč, ovšem Zlosynovi vědci usilovně pátrají po důvodech. Snaží se získat sérum. Někteří ještě věří, že pro záchranu lidstva. Jenže nemůže chybět pořádný „záporák“, takže Zlosynovi jde hlavně o moc rozhodovat, kdo přežije a kdo ne. Na imunních jedincích proto dělá spoustu testů a lékařských pokusů, snaží se je odchytit v místech, kde přežívají a zavírá je do tajemného labyrintu. Právě tak se potkají v prvním díle mladíček Thomas s Newtem, Pánvičkou (Frypan), ale také s krásnou Teresou. Ta se na scéně objevila už v prvním díle.

Zvláštní bylo, že zatímco většina vězňů Labyrintu měla vymazanou paměť, Teresa Thomase poznávala, dokonce i na nějaké city došlo. Pozor, spoiler, ale asi stejně tušíte, že nebyla v příběhu jen tak náhodou a její čas přijde. Jenže na začátku třetího dílu je Thomas přesvědčen, že Teresa je mrtvá a on se zbylými přáteli má za sebou útěk z Labyrintu a nebezpečnou cestu přes spáleniště. V současnosti se skrývají v jedné z přežívajících komunit, ale musí zachránit Minho, kterého Zlosynova vojska chytila a převáží ho neznámo kam.

Trochu natahovaná akce

Právě v této chvíli se film rozjíždí. Hned na úvod solidní jízda autem za obrněným vlakem, únos vojenské kvadroptéry a samozřejmě drsná přestřelka, v níž zachránci jen s pistolemi odolají samopalům. Akce vyjde téměř dokonale, až na malou drobnost. Minho je připoután v jiném vagónu, než se jim podaří osvobodit. Všichni přesvědčují Thomase, že se nedá nic dělat, pokud mají přežít, musí odplout okamžitě do bezpečí. Ale copak v tom může „správňák“, ještě navíc v podání Dylana O’Briena s obličejem roztomilého dítěte, přítele nechat? V noci se tak vykrade z domu a vyrazí na cestu. A samozřejmě, že jeho nejbližší ho v tom nemohou nechat. Postupně se tak sejdou, aby přes spáleniště došli k poslednímu existujícímu městu. Protože tady je všechna moc Zlosyna.

Tenhle film se o originalitu snad ani nepokouší. Samozřejmě, i zombie (nemocní šílenci) budou. Film nabídne skutečně dostatek akčních scén, i přes tuny klišé celkem slušně natočených. Problém je někde jinde – ani tohle množství akcí nevystačí 142 minut stopáže. Kdyby to Ball sestříhal ke dvěma hodinám, mohl se obejít bez dlouhých prostřihů a nic neříkajících záběrů. Pak to mohl být akční film s velmi dobrý spádem, který by fanoušky žánru mohl oslovit.

Těžko říct, jestli ony statické záběry mají symbolizovat ticho před bouří, nebo zvyšovat divákovo napětí. Ve skutečnosti působí spíše proti dynamice snímku, takže se neubráníte dojmu, že v některých scénách jde opravdu jen o prodloužení stopáže. Zvláštní kapitolou samou o sobě je výběr herců. Pokud sledujete sérii od prvního dílu, asi už jste si zvykli. I tady lze spoléhat ne na režisérův umělecký záměr, ale na fakt, že nejen O’Brien hrající Thomase, ale také Thomas Brodie-Sangster (Newt) či Dexter Darden (Pánvička) vypadají jako teenageři vracející se z diskotéky. Spíše než akční misi v boji se zlem byste od nich očekávali nebezpečnou cestu k McDonaldu. Snaha dostat film blíže cílové skupině je poměrně patrná, starší divák už asi nadšen nebude.

Navíc ani jeden z nich hereckými výkony nijak neoslovuje a zůstávají přesně v šabloně akčních hrdinů. Jediný O’Brien se občas trochu pokusí o emoce, ale jinak většinou všichni na plátně setrvávají ve strnulém výrazu hrdiny. Kaya Scodelariová jako Teresa si pak zaslouží samostatnou zmínku. Dostává velmi slušnou šanci i prostor, jenže místo, aby obojího využila, působí, jako by ji svazovala tréma a většina jejích interakcí s okolím je děsivě strojená. Když tuhle partu „správných hochů“ sledujete, najednou chtě nechtě začnete fandit šéfovi ochranky Zlosyna Jansonovi, kterého docela pěkně hraje irský herec Aidan Gillen. Jeho někdy až ďábelsky poťouchlý pohled je příjemným osvěžením. Stejně tak Patricia Clarksonová, která hraje Avu Paigeovou, poměrně zaujme. Stylem hraní připomíná trochu Judi Denchovou, velmi úsporné, přesto emocionálně silné. Důvodů fandit „temné straně“ tak v průběhu filmu přibývá.